Paní Zdeno, ach ouvej, čím víc se v tom jeden vrtá...
1. poplatník: v případě, že v Příloze č. 1 bude případně na ř. 104 ztráta, nebo řekněme i nula, ale podnikatel je spolupracující osobou a přijímá na ř. 109 část příjmů a na ř. 110 část výdajů, pak předpokládám, že jejich rozdíl se musí projevit v základu pro ZP,( v základu pro SP je, neboť ř. 37 Přiznání přejímá částku ze součtu v Příloze 1 (ř. 113=ř. 37), ale ř. 104 neobsahuje \"přijaté příjmy a výdaje od spolupracující osoby\").
2. poplatník: ten, co příjmy a výdaje rozděluje na spolupracující osoby by musel mít základ pro ZP z celého společného podnikání a jen z ř. 104, který neobsahuje rozdělované příjmy a výdaje na spolupr. os., ale pro SP se částky z ř. 113 Přílohy přece stanou (z ř. 37 ) součástí základu pro SP!
To se mi tedy logické nezdá - i když ti zákonodárci, co u nich hledat za logiku, že? A fakt je, že kdyby to bylo tak, jak říkáte Vy, stát by si přišel na výběr pojistného od 2. poplatníka z podnikání de facto obou spolupracujících a ten bez svých příjmů nebo se ztrátou by ještě platil minimální odvod.
Tak fakt nevím, zamyslete se nad tím, jestli chcete a budu ráda, když se podělíte o výsledek úvahy se mnou...
Děkuji a moc Vás zdravím
Zemenová