Z pohledu zaměstnance:
jste povinni nahradit zaměstnanci zvýšené stravovací výdaje (stravné) alespoň v zákonem stanovené minimální výši. Pokud bylo zaměstnanci bez jeho finančního přispění poskytnuto během pracovní cesty jídlo charakteru snídaně, oběda nebo večeře, tak MŮŽETE, ale NEMUSÍTE stravné krátit. Jestliže jste předem nestanovili, nebo nesjednali procento krácení, tak zaměstnanci přísluší stravné podle zákoníku práce. Není při tom důležité, zda máte na faktuře uvedenou cenu stravy, ta s cestovní náhradou pracovníkovi nesouvisí. Hodnota bezplatného stravování, poskytnutá zaměstnavatelem na pracovní cestě, a to bez omezení ceny bezplatného stravování, se nepovažuje za příjem ze závislé činnosti ? viz § 6/7/a) ZDP. Zdanitelným příjmem zaměstnance jsou jiné a vyšší náhrady, ovšem poskytnutí bezplatného stravování není náhradou.
Z pohledu zaměstnavatele:
jsou výdaje (náklady) na pracovní cesty daňově uznatelným výdajem podle § 24/2/k) zákona o daních z příjmů. Další omezující podmínky, které jsou u písmene k) uvedeny, se na vás nevztahují. Jiná omezení v § 24 také nenajdete. Zkrátka jste vyslali zaměstnance na pracovní cestu a něco vás to stálo. Je sice pravda, že takto budete mít stravu zaměstnance v nákladech dvakrát, ale neodporuje to zákonu.
Tuto problematiku projednával Koordinační výbor s Komorou daňových poradců, bylo to hlavně v souvislosti s bezplatně poskytnutým stravným na školení, ale lze vztáhnout na bezplatné poskytnutí stravy při pracovní cestě a současně nekrácení stravného obecně. Otevřete si zápis na této adrese:
http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/SID-3EA9846B-3BB8B4D0/cds/KV230507.pdfje to bod 2., na straně 10