Velmi záleží na formě, jakou zaměstnavatel přispívá. Pokud by se jednalo o peněžité plnění - jednatel by přinesl svůj doklad o zaplacení nájemného (za ubytovací služby), který by mu společnost proplatila, nebo by ke mzdě navíc dostával nějaký příspěvek na ubytování, pak by nebylo možné uplatnit žádný náklad a zaměstnanci byste museli zdanit celých šest tisíc včetně odvodů ZP a SP. Zaměstnanec musí přijímat NEPENĚŽNÍ plnění.
Nejlépe je sepsat nájemní smlouvu mezi společností a pronajímatelem, nájemné platí zaměstnavatel. Jestliže upraví vnitřním předpisem, nebo smlouvou právo zaměstnance na úhradu přechodného ubytování, pak dostane celé nájemné do nákladů - podle § 24/2/j) bod 5 ZDP.
U zaměstnance lze postupovat podle § 6/9/i) ZDP - od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozena hodnota přechodného ubytování (nejde-li o ubytování při pracovní cestě), poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně. (Doufám, že jednatel má bydliště v jiné obci, než ve které je poskytováno přechodné ubytování.)
Všechno, co je nad osvobozený limit (v tomto případě 2.500,- Kč měsíčně) je třeba zahrnout do daně z příjmů ze závislé činnosti a také do vyměřovacích základů pro ZP a SP.
