Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Petr1]

Dobrý večer, jsou-li takovéto problémy se soc. a zdr. pojištěním, nebylo by potom lépe se vzdát osvobození od daně z příjmu u FVE a od začátku uplatňovat odpisy v takové výši, aby se soc. a zdr. poj. a daň z příjmu neplatila vůbec nebo jen v minimální výši? Do paušálu by se to převedlo až po vyčerpání odpisů. Mluvím o majiteli FVA, který je zaměstnán a na IČO má jenom FVA jako vedlejšák. Lze i u FVA zvýšit vstupní cenu pro odpisování o 10%? Děkuji.

[janza]

Dobrý večer, jsou-li takovéto problémy se soc. a zdr. pojištěním, nebylo by potom lépe se vzdát osvobození od daně z příjmu u FVE a od začátku uplatňovat odpisy v takové výši, aby se soc. a zdr. poj. a daň z příjmu neplatila vůbec nebo jen v minimální výši? Do paušálu by se to převedlo až po vyčerpání odpisů. Mluvím o majiteli FVA, který je zaměstnán a na IČO má jenom FVA jako vedlejšák. Lze i u FVA zvýšit vstupní cenu pro odpisování o 10%? Děkuji.

Dobré ráno,
já bych k tomu jen krátce podotkl, že většina lidí si FVE pořídila, aby vydělávala jim a ne aby vydělávala státu na daních, sociální a zdravotním poj.
To co říkáte tak radikálně ovlivní výnosnost investice, takže by to lepší rozhodně nebylo.
Za další pořád odmítám platit něco jen abych měl klid. V zákoně je jasně napsané, že sociální a zdravotní platit z osvobozených příjmů nemusím. Rozhodl jsem se to neplatit i když mne to možná bude stát soud.
To by bylo lepší spíš vytvořit společný fond, kam přispějí majitelé FVE nějakou drobnou korunou a v případě potřeby se z toho zaplatí soudní spor prvního přispěvatele, kterému bude dělat sociálka nebo zdravotní pojišťovna dělat problémy. Něco jako pojištění soudních výloh.

Lepší by to bylo jen pokud jste daňový poradce, co si neví rady s osvobozením od daně, nebo pokud máte provize z placených daní.
Pokud chcete mít klid, můžete to tak udělat. Počítejte s tím, že Vás ten klid ve výsledku přijde i na několik desítek tisíc v případě malé elektrárny.

[condor]

.....Za další pořád odmítám platit něco jen abych měl klid. V zákoně je jasně napsané, že sociální a zdravotní platit z osvobozených příjmů nemusím.....

Je mozne do nasledujici odpovedi dat rovnou citaci nebo link na ten zakon? Mozna to nekde vyse je, ale diskuze uz je ruzne propletena. Takto by se to ocistiloproplepsi prehlednost

[janza]

.....Za další pořád odmítám platit něco jen abych měl klid. V zákoně je jasně napsané, že sociální a zdravotní platit z osvobozených příjmů nemusím.....

Je mozne do nasledujici odpovedi dat rovnou citaci nebo link na ten zakon? Mozna to nekde vyse je, ale diskuze uz je ruzne propletena. Takto by se to ocistiloproplepsi prehlednost

Zdravotní pojištění je vysvětleno zde : http://diskuse2.jakpodnikat.cz/viewtopic.php?pid=11469#p11469

Sociální pojištění asi nejlépe zde : http://diskuse2.jakpodnikat.cz/viewtopic.php?pid=11509#p11509 a k tomu příspěvek třeba tento : http://diskuse2.jakpodnikat.cz/viewtopic.php?pid=11547#p11547

Stejně Vám doporučím přečíst celou diskuzi a k tomu všechny dotčené paragrafy těch tří zákonů. tj. zák. č. 589/1992 Sb., 592/1992 Sb. a Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, bez delšího studia to stejně nedává smysl :-)

[condor]

Obavam se, ze pokud to nelze jednoduse setrepat dohromady, ze pak bude dosti slozite to obhajit u uredniku. Presto diky a zkusim prostudovat.

Edit:
Vzhledem k tomu, ze tato anabaze me ceka poprve az za rok, tak si pockam jak kdo dopadne a mozna mezitim vzniknou i nejake vyhlasky, upravy zakona, takze ted to vlastne nemusim az tak resit (nastesti?).

[janza]

Dnes se mi podařilo domluvit se s jedním pánem, pracuje jako právník u VZP, poslal jsem mu kompletní podmět se všemi materiály, podívá se na to a pokud bude co řešit, slíbil i případné řešení s vyšším vedením VZP. Vkládám do toho dost velké naděje na konečné řešení této problematiky zdravotního pojištění. V tom nejlepším případě by mohla VZP vydat nějaké prohlášení, pak už obhájit to u jiných pojišťoven by nebyl problém.
Až budu něco vědět, napíšu.

to Condor : Jednoduchá verze neexistuje díky našim zákonodárcům. Já za to nemůžu.

Přeju krásný den.

[condor]

to Janza:
jsem si vedom kdo je autorem tohoto s prominutim bordelu. Napsal jsem mimochodem do redakce cernych ovci at se podivaji na tema FVE i z teto pravni stranky, kdyz porad davaji vsichni reportaze v podstate brojici proti FVE. Poslal jsem jim odkaz na toto vlakno, ale obavam se, ze pro jejich novinarske mozky to bude moc narocne a pracne a naopak malo bulvarni.

[frank]

Sociální pojištění OSVČ s příjmy osvobozenými od DP (např. příjmy z FVE) po 1.1.2009   (shrnutí)

Příjem z fotovoltaické elektrárny (FVE) je příjmem OSVČ podle § 7/1c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP). Podle § 4/1e jsou příjmy z FVE od daně z příjmů osvobozeny po dobu 1+5 let.

V minulosti (do konce roku 2008) se vyměřovací základ pro účast OSVČ na sociálním pojištění určoval na základě \"příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení\", přičemž se jako příjmy započítávaly i příjmy od DP osvobozené.

Zákonem č. 305/2008 Sb. však byl zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení (ZPSZ) s účinností od 1. ledna 2009 novelizován, přičemž § 5b/1 nově nahrazuje termín \"příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení\" termínem \"daňový základ\" všude tam, kde to bylo možné. V důvodové zprávě se k této změně výslovně uvádí, že \"Navrženou úpravou se sníží administrativní náročnost u OSVČ. Základem pro odvod pojistného bude údaj, který uvedly v daňovém přiznání.\"

Jedinou výjimkou, kde zůstal původní termín \"příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení\" je u OSVČ, které nejsou povinny podávat daňové přiznání (termín \"daňový základ\" zde nemá smysl), nicméně i v tomto případě je doplněno, že \"... tyto příjmy a výdaje se pro účely tohoto zákona posuzují podle zákona o daních z příjmů\". Z toho logicky vyplývá, že pokud jsou příjmy od DP osvobozené podle ZDP, nemohou se zahrnovat ani do vyměřovacího základu podle ZPSZ.

Od 1. ledna 2009 je tedy situace následující:

Pro platby pojistného na SZ OSVČ s příjmy od DP osvobozenými je podle ZPSZ podstatné stanovení daňového základu OSVČ, přičemž
-   tímto daňovým základem se pro osoby podávající daňové přiznání pro účely tohoto zákona podle jeho § 5b/1 \"... rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů...\".
-   Pro zjištění základu daně se pak podle § 7/3 ZDP \"...použijí ustanovení § 23 až 33 \".
-   § 23/1 ZDP zní: \"Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady)...\", tedy příjmy od DP osvobozené neovlivňují daňový základ a tedy se ani nezahrnují do vyměřovacího základu pro sociální pojištění.

Pro OSVČ, které nejsou povinny podávat daňové přiznání platí stejný závěr - příjmy osvobozené od DP podle ZDP se do vyměřovacího základu podle ZPSZ nezahrnují (zdůvodnění viz výše).

Stanovisko ČSSZ: Pracovníci ČSSZ na všech úrovních zřejmě nevzali novelizaci ZPSZ na vědomí v celém rozsahu a pokoušejí se mylně argumentovat v podstatě dvěma způsoby:

-   Vytrhnou z kontextu poslední větu § 5b/1 \"Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která není povinna podávat daňové přiznání, považuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení; tyto příjmy a výdaje se pro účely tohoto zákona posuzují podle zákona o daních z příjmů\", opomenou vzít v úvahu druhou část této věty, zobecní platnost první části na všechny OSVČ a tvrdošíjně se snaží uplatnit z minulosti zažitý (ale od 1.1.2009 neplatný) přístup k určení vyměřovacího základu na základě \"příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení\"  včetně započtení příjmů od DP osvobozených.
Příklad - odpověď Ing. Ženíškové na druhou otázku Dotazu 22 a Dotazu 23 v FDÚB IV/09

-   Závěrečnou část věty prvé § 5b/1 ve znění \"Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů,...\" chybně interpretují jako potvrzení povinnosti zahrnout od DP osvobozené příjmy do vyměřovacího základu, zatímco znamená pravý opak - upozorňuje na změnu oproti dosavadním zvyklostem. Lze to snadno dokázat gramatickým výkladem a též to vyplývá z výše uvedeného znění poznámky v důvodové zprávě.

[janza]

Dobrý den,
Zdravím pana Kleina, i když nevím kam :-)

Mám velmi dobrou zprávu, i když jen předběžnou. Mám neoficiální vyjádření na dění ve VZP a to přímo z právního oddělení VZP.
CITUJI :

zatím v krátkosti - zdá se, že stanovisko VZP bude směřovat spíše k výkladu,
že příjmy by neměly být zahrnuty do vyměřovacího základu pro platbu
zdravotního pojištění.
K této problematice se chystá informace, kterou ti, až ji budu mít k
dispozici, zašlu a je možné, že ti dojde i naše oficiální vyjádření.
Tohle zatím ber jako neoficiální, předběžnou informaci.

KONEC CITACE

Pokud se nám opravdu podařilo změnit názor ve VZP, což se snad brzy dozvíme i oficiálně, tak je to důvod na pořádnou oslavu.
Tímto bych rád poděkoval všem, kteří bojovali a stejnou věc a nebáli se napsat sem tam nějaký email, oslovit správné lidi a použít vlastní rozum proti úřednímu šimlu.
Teď ještě dorazit tu ČSSZ.

[janza]

Měl bych ještě jeden drobný problém k problematice FVE.

Při rozhovoru s pracovníkem kontrolního oddělení FU ve Veselí nad Moravou jsme si probrali situaci, vysvětlil jsem mu problémy se sociálním a zdravotním pojištěním, ale nakonec jsme narazili na problém nečekaně u odpisů.
A to paragraf 26 ods.
( Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník ani nájemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši, ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně.

Tento paragraf je až nečekaně jasný a výstižný, o to více mne překvapilo, že pracovník kontrolního oddělení vytáhl z rukávu vyjádření MF k dotazům komory daňových poradců (KDP), kde na stanovisko KDP že odpisovat elektrárnu v plné výši v pořizovací ceně lze začít sedmým rokem podnikání (po osvobození), MF odpovědělo a to cituji : Souhlas se závěrem předkladatele, pouze upozorňujeme, že vstupní cenu zdroje je třeba stabovit v souladu s par. 29 odst. 1 zákona o daní z příjmu, tj. s ohledem na 5letý časový test.
KONEC CITACE.
Pracovník tedy sdělil, že s on musí postupovat dle názoru MF a tedy po ukončení osvobození při kontrole bude požadovat přecenění elektrárny.
Předpokládám, že po pěti letech bude mít moje FVE asi pětinovou cenu oproti nynější, takže to je dost citelný rozdíl.

Nicméně, jako už několikrát, opět tvrdím, že pro daný postup není v zákoně žádná opora. Naopak par. 26 ods. 8 je tak jasný, že si myslím, že ten soud za 6 let vyhraju Vždyť doslova nařizuje při přerušení je nutné pokračovat tak, jako by přerušeno nebylo v případě, že nepoužiju výdajový paušál, který samozřejmě nepoužiju. Navíc 5ti letý časový test se výslovně týká jen zařazení do majetku podnikatele, nikoliv zahájení odepisování...
Uvítám věcné připomínky, zvláště podložené argumentací s čísly paragrafů. Jiné řeči už v této problematice nevěřím. Ani výkladu MF.

Posílám odkaz na tuto diskuzi i dotyčnému pracovníkovi FU, myslím, že kvalitních oponentů k diskuzi je vždy málo a mimo jiné mu posílám tímto díky za přínosnou diskuzi nad problémy.

Přidávám odkaz na elektronickou verzi dokumentu Zápis z jednání koordinačního výboru Komory daňových poradců se zástupci MF ČR :
http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/SID-3EA9846B-980BCE5A/cds/KVDP29_10_2008.pdf - strana 12.

Přeju příjemný den všem.

[frank]

Dobrý den,

K požadavku na přecenění FVE po zahájení odpisování po konci osvobození od DP:

Podle mne došlo k nedorozumění, autor uvedeného výkladu zřejmě předpokládal, že FVE bude do obchodního majetku vložena až po ukončení 1+5letého daňového osvobození. Pak se skutečně podle § 29/1a ZDP vstupní cenou hmotného majetku rozumí reprodukční pořizovací cena podle § 29/1d a je potřeba přecenění FVE.

Pokud zařadíme FVE do obchodního majetku do pěti let od pořízení (tak rozumím v kontextu § 29/1a termínu \"5letý časový test\"), je vstupní cenou podle § 29/1a pořizovací cena a nic na tom nezmění posunutí začátku odepisování (nebo jeho přerušení).

[Pavell]

Souhlasím s Frankem.

Pokud se vloži FVE do obchodního majetku a odpisy se ihned přeruší, zůstanou odpisy zachovány a půjdou do nákladů až po uplynutí 1+5.

Jedinou komplikací při tomto postupu může být dočasnost stavby, ale ta je často u ostrovních FVE, u FVE na střechách domů dočasnost nepředpokládám.

Hezký den!

[frank]

Oficiální stanovisko ČSSZ k placení sociálního pojištění OSVČ z příjmů osvobozených od daně ze dne 01.02.2010

Dnes jsem dostal odpověď Ing. Tomáše Kaplana, vedoucího oddělení metodiky sociálního pojištění OSVČ na ČSSZ, na můj podnět ke změně jejich stanoviska s uvedením v této diskusi uvedených argumentů. Odpověď je následující:

V úvodu je nutné uvést, že podle ust. § 9 odst. odst. 3 písm. c) zákona o důchodovém pojištění se za OSVČ považuje osoba, která vykonává činnost konanou výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů. Za tento předpis je nutné považovat i zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpis. Fyzická osoba, která obdrží licenci podle citovaného zákona a zahájí svoji činnost, bude považována za OSVČ ve vztahu k zákonu o důchodovém pojištění.  Činnost této osoby bude buď činností hlavní nebo vedlejší. Blíže viz ust. § 9 odst. 6 a následující zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, osoba, která alespoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnosti, je povinna podat příslušné OSSZ do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok. Pro úplnost je nutné dodat, že pro OSVČ, které nejsou povinny podávat daňové přiznání, je lhůta pro podání přehledu stanovena § 23a zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. d 31. července kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost.

Předmětem diskuzí je ust. § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,  které definuje vyměřovací základ ve výši 50% daňového základu (nikoliv již ve výši ?absolutního minima?, které je např. pro OSVČ vykonávající hlavní činnost stanoveno za rok 2009 ve výši 5 889 x počet měsíců výkonu této činnosti ? viz § 5b odst. 2 stejného zákona).

Pro úplnost si část daného ustanovení uveďme: ?Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud se dále nestanoví jinak.?

Je nutné uvést, že ČSSZ (na základě výkladu zákona ze strany MPSV) zastává názor, že druhá část věty:?,a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečné činné jsou osvobozeny od daně z příjmů?, nezobecňuje první. Pokud by zákonodárce opravdu měl v úmyslu zahrnout do vyměřovacího základu pouze příjmy, které jsou uvedeny v daňovém základu OSVČ, byla druhá část věty zcela nadbytečná. A lze velmi důvodně pochybovat, že by zákonodárce tímto dovětkem chtěl upozornit na změnu oproti dosavadním zvyklostem. Takový postup by byl ze strany zákonodárce zcela atypickým.  

Skutečnost, že příjmy osvobozené od daně z příjmů jsou příjmy, které je třeba dle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zahrnout do vyměřovacího základu, lze dovodit i z poslední věty ust. § 5b citovaného zákona. Jelikož se pro placení pojistného na důchodové pojištění od 1.1.2009 vychází z daňového základu, je nutné pro účely důchodového pojištění stanovit i daňový základ u OSVČ, které nejsou povinny podávat daňové přiznání, a tudíž ani nemají podle zákona o daních z příjmů stanoven daňový základ. Pro účely zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se u těchto OSVČ za daňový základ považuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení; tyto příjmy a výdaje se pro účely zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, posuzují podle zákona o daních z příjmů. Příjmy z provozu solárních zařízení jsou příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, a jsou to tedy příjmy, které vstupují do daňového základu pro účely zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a tím i do vyměřovacího základu OSVČ. Zároveň je ČSSZ toho názoru, že nelze vykládat zákon tak, že OSVČ, které nejsou povinny podávat daňové přiznání, zahrnou své příjmy do vyměřovacího základu a OSVČ, které jsou povinny podávat daňové přiznání tyto příjmy do vyměřovacího základu nezahrnou. Tím by došlo k nerovnému postavení ?stejných? osob.  

K výše uvedenému je nutné doplnit, že při striktním výkladu ust. 5b zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je možné dojít k závěru, že má-li OSVČ příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, které jsou od daně osvobozeny, nemůže, s ohledem na § 25 odst. 1 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, k těmto příjmů uplatnit žádné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Výklad ČSSZ v této věci je benevolentnější. ČSSZ si je vědoma, že zákon o daních z příjmů žádným způsobem nemůže reagovat na skutečnost, že jiný předpis (v tomto případě zákon o pojistném) stanoví, že příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, které jsou osvobozeny od daně  příjmů, ovlivní výši vyměřovacího základu pro důchodové pojištění, ze kterého je hrazeno pojistné na toto pojištění. Tj., k příjmů je možné uplatnit příslušné výdaje, jako kdyby uvedené příjmy nebyly osvobozeny od daně z příjmů. Jsem toho názoru, že z pohledu výdajů se jedná o výklad, který jde ve prospěch OSVČ.
 

K žádnému posunu tedy nedošlo, novou informací je pouze skutečnost že se odvolávají na výklad MPSV a pozitivem je podle mého názoru chabost jejich argumentace, kde se pro jistotu vůbec nevyjádřili ke dvěma našich hlavním argumentům:
- k v důvodové zprávě jasně a zřetelně vyjádřené vůli tvůrce zákona, že \"Navrženou úpravou se sníží administrativní náročnost u OSVČ. Základem pro odvod pojistného bude údaj, který uvedly v daňovém přiznání.\"
- ke gramatickému výkladu předmětného ustanovení, který vylučuje možnost, aby bylo toto ustanovení vykládáno způsobem, jak to činí ČSSZ a místo toho uvádí ničím nepodložené spekulace o vůli zákonodárce.

Navíc se v poslední části stanoviska autor dopouští návodu k úmyslnému trestnému činu podle § 240 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby TrZ, neboť pokud Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve svém §5b/1 uvádí, že \"...příjmy a výdaje se pro účely tohoto zákona posuzují podle zákona o daních z příjmů.\", platí to pro celé znění Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a ne jen pro části, které se zrovna hodí ČSSZ (jak též s oblibou činí i při zdůvodnění povinnosti platit z osvobozených příjmů u osob, které nejsou povinny podávat daňové přiznání).
Nechtěl bych být v kůži chudáka, který využije současné \"benevolence\" (která má pouze otupit odpor postižených proti chybnému výkladu zákona ze strany ČSSZ) a pak třeba po deseti letech po hloubkové kontrole placení sociálního pojistného dostane platební výměr na neoprávněně zkrácené pojistné s příslušenstvím v řádu stovek tisíc Kč, protože kontrola zjistila, že postup uváděný Ing. Kaplanem byl protizákonný.

Takže co dál? Podle mne už zbývá jen rozhodnutí sporu soudem. Do Přehledu za rok 2009 příjmy z provozu FVE osvobozené od daní z příjmů neuvedu a předpokládám, že pro mou osobní neanonymní angažovanost v této věci dojde ke konkrétnímu sporu, který budu řešit soudně. Asi by bylo lepší to vyřešit předem, ale přiznám se, že nevím jak. Co třeba Pavell, neporadil by? Pokud by se našlo více lidí, kteří by byli ochotni pro tuto věc něco udělat, rád se zapojím.

Jinak přeji hezké slunečné dny a nenechme se znechutit!

[Pavell]

Franku,

já na střeše nic nemám, neboť bydlím v paneláku a jako SVJ takovou akci dělat nemůžeme. Zajímám se o problém jen velmi okrajově.

VZP se také brání:

\"Dobrý den,

každý, kdo má příjmy zdaňované podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů (ZDP), se považuje pro účely zdravotního pojištění za osobu samostatně výdělečně  činnou (OSVČ) s výjimkou uvedenou v § 5 písm. b) bod. 4 zákona č. 48/1997 Sb. Za OSVČ se považuje také ten, kdo má příjmy podle § 7 ZDP, i když jsou pro daňové účely osvobozené od daně podle § 4 odst. 1 písm. e). To znamená, že za OSVČ se pro účely zdravotního pojištění považuje i ten kdo má příjmy z provozování fotovoltaické elektrárny.

Základ daně z příjmů podle § 23 ZDP , na který se odkazuje náš zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění, v § 3a vychází z poznámky pod čarou, kde je odkaz na postup stanovení základu daně podle zákona č. 563/01 Sb., o účetnictví. Ten nepoužívá položky příjmů osvobozených od daně  a nezná ani opravné položky, tzn. bývalé závěrkové operace podle § 23 ZDP.

Zákon upravující odvod pojistného na zdravotní pojištění  nijak nezohledňuje (narozdíl od zákona o daních z příjmů) příjmy osvobozené od daně. Nerozlišuje příjmy osvobozené a příjmy zdaněné. To znamená, že provozovatelé ekologických zařízení musí do vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění zahrnout i osvobozené příjmy a postupují stejně jako budou postupovat i po uplynutí období osvobození od daně (5 + 1 let).

Takže je třeba rozlišovat základ daně pro účely daňové a pro účely pojistného na zdravotní pojištění.

Předpokládáme, že stejně jako u zdravotního pojištění neměl zákonodárce důvod (na rozdíl od daní) zvýhodňovat tuto skupinu OSVČ ani u sociálního pojištění. Ale toto  je dotaz na Českou správu sociálního zabezpečení.

S přáním krásného dne

Eva Hlaváčová
Kontaktní centrum služeb klientům VZP ČR

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
Ústředí
Orlická 4/2020, 130 00 Praha 3
www.vzp.cz \"

Zejména druhý odstavec je vypečený. Autorka to musela psát po požití čehosi v množství nikoliv malém.

U soudního sporu vidím velkou šanci u zdravotní daně. Ale ani sociální daň není bez šancí. Soudy totiž nepoužívají jen gramatický výklad, který je podle ÚS jen prvním přiblížením k pochopení obsahu právní normy, ale i výklad teleologický.

Už se nepostupuje podle § 148, máme nový TrZ. :-))

Hezký den!

[frank]

Pavlle,

cením si, že i když se Vás to osobně netýká, přispěl jste do značné míry k tříbení názorů až do současného stavu - díky!!!

Sdílím Váš názor na druhý odstavec výkladu paní Hlaváčové z VZP, neboť jsem nepochopil \"co tím chtěl básník říci\" ani po požití vína v množství nikoliv malém...

Můj názor na § 5b/1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, se neopírá pouze o v této diskusi zveřejněný gramatický výklad, ale zejména o zde již též uvedený historický výklad - důvodovou zprávu k návrhu zákona č. 305/2008 Sb., kterým se § 5b/1 zákona č. 589/1992 Sb. novelizuje, v níž se k novelizovanému znění výslovně uvádí, že:

\"Navrženou úpravou se sníží administrativní náročnost u OSVČ. Základem pro odvod pojistného bude údaj, který uvedly v daňovém přiznání.\"

Zejména druhá věta jasně a nesporně vyjadřuje vůli zákonodárce, a podle mne ji lze použít i ve smyslu teleologického výkladu předmětného § 5b/1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení.

Děkuji za upozornění na nový TrZ, správně měl být uveden § 240 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby - v původním příspěvku jsem to opravil.

Ještě jednou díky a přeji hezký den!