U jednatele, který je zároveň OSVČ, a odvádí zálohy vypočtené z minimálního v. z., postupujete podle § 3/8/d) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Minimální vyměřovací základ pro něj tedy u vás neplatí (už jej musí respektovat z jiného titulu), proto odvádíte pojistné jen z vyplacené částky. Nechejte si od jednatele podepsat prohlášení, že odvádí ZP jako OSVČ.
Pokud je jednatel zároveň zaměstnancem, pak má povinnost doplatit pojistné do minimálního vyměřovacího základu prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Jesžtliže si zvolil zaměstnavatele, pak také při výplatě jednatelské odměny neřešíte odvod z minimálního vyměřovacího základu, ale jen z vyplacené částky. Pokud v zaměstnání z důvodu nemoci vydělal jen 5 tis. Kč, tak jeho zaměstnavatel odvede pojistné z pěti tisíc, to je jeho vyměřovací základ pro příslušný měsíc.
Při výpočtu ZP byste vycházela z minimální mzdy v případě, že jednatel nemá pracovní poměr, kde by odváděl ZP alespoň z min. vyměřovacího základu pro zaměstnance, není OSVČ, ani za něho není plátcem pojistného stát (není například student, poživatel důchodu, žena na MD a RD). Pokud nemá nic z výše uvedeného, tak v měsících, ve kterých vyplácíte odměnu, odvedete ZP z minimální mzdy (i když je odměna nižší) a v měsících, kdy je bez odměny, si musí sám hradit ZP jak osoba bez zdanitelných příjmů.