Slečna Kubelíková
Daň z příjmů mi vyšla stejně. Příjmy po odečtení výdajů 664.156,- Kč budou tvořit dílčí základ daně podle § 7 ZDP (příjmy z podnikání a z jiné sam. výděl. činnosti). Přidáme úroky z běžného účtu 582,- Kč, které tvoří dílčí základ daně podle § 8 ZDP (příjmy z kapitálového majetku). Základ daně = 664.738,- Kč. Od základu lze odečíst nezdanitelné části základu daně. V tomto případě je možné odečíst celou hodnotu daru 5.000,- Kč (splněny podmínky minimální částky daru, maximálně 10% základu daně, mohla by odečíst až 66.474,-) a celé životní pojištění (maximálně 12 tis. Kč). Základ daně po odečtení nezdanitelných částí zaokrouhlený na stovky dolů = 647.700,- Kč, z toho daň 15% = 97.155,- Kč. Po odečtení základní slevy na poplatníka 24.840,- Kč bude daň k placení 72.315,- Kč. Daňová povinnost přesáhla 30.000,- Kč (a je menší než 150 tis. Kč), takže slečna Kubelíková bude v roce 2011 platit zálohy na daň podle § 38a/3 ZDP. Zálohy ve výši 40% poslední známé daňové povinnosti budou spatné k 15.6. a k 15.12.2011. Zálohy se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru (zaokrouhlení musíte hledat v zákoně o správě daní a poplatků), takže odvede 2 x 29.000,- Kč.
Sociální pojištění: vyměřovacím základem pro výpočet pojistného je daňový základ, ale jen daňový základ z příjmů z podnikání. Nezapočítávají se příjmy ze závislé činnosti (pojistné odvádí zaměstnavatel), z pronájmu (§9), ostatní příjmy (§ 10), ani příjmy z kapitálového majetku (§8), neboť z těchto příjmů se neodvádí pojistné. Kopíruji část § 5b/1 zákona 589/1992 Sb. o pojistném na SP:
daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů
Slečna Kubelíková nemusela upravovat základ daně podle § 5 a § 23 ZDP, takže při výpočtu pojistného vychází z rozdílu příjmů a výdajů, tedy z částky 664.156,- Kč. Nezdanitelné části základu daně (dary, životko, penzijko, ani odpočty ztrát z minulých let) se neberou v úvahu, mají vliv jen na daň z příjmů, nikoliv na pojistné. 50% daňového základu = 332.078,- Kč (= vyměřovací základ pro výpočet pojistného), sazba pojistného je 29,2%, pojistné za rok 2010 činí 96.967,- Kč. Na zálohách zaplatila 20.772,- Kč (12*1.731), zbývá doplatit 76.195,- Kč. Doplatek je vysoký, ale platila zálohy, které odpovídaly měsíčnímu daňovému základu 5.928,- Kč a ve skutečnosti dosahovala měsíčního daňového základu 27.674,- Kč. Po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2010 bude platit zálohy ve výši 8.081,- Kč měsíčně (orientační výpočet záloh: pojistné za 12 měsíců roku 2010 bylo 96.967,- Kč, na 1 měsíc podnikání vychází 8.081,- Kč, zálohy platíte podle loňské skutečnosti).
Zdravotní pojištění: při výpočtu ZP se vychází z rozdílu příjmů a výdajů (nikoliv z daňového základu jako u SP, ale v tomto případě to nehraje roli), opět jde jen o příjmy a výdaje z podnikání. Rozdíl P a V = 664.156,- Kč, z toho 50% = 332.078,- Kč, sazba pojistného je 13,5%, pojistné za rok 2010 činí 44.831,- Kč. Na zálohách zaplatila 19.212,- Kč (12*1.601), zbývá doplatit 25.619,- Kč. Po podání přehledu o příjmech a výdajích bude platit zálohy ve výši 3.736,- Kč.
Platby pojistného na ZP a SP nejsou u OSVČ daňově uznatelným výdajem, ani odčitatelnou položkou, zkrátka je zaplatí a nikde neodečte.
Vezměte kalkulačku a přepočítejte si výsledky, soustředím se na principy, správnost výpočtů jsem po sobě nekontrolovala.